VZTAHOVÁ VAZBA A SEBEUVĚDOMOVÁNÍ U PACIENTEK S KOMORBIDNÍ NA

[HankaH]

Vzhledem k zaměření diplomové práce jsme považovala za zajímavé a přínosné vzít si jako aktualitu ze světa současné psychoterapie právě článek o možnostech pacientek s komorbidní narcistickou a hraniční poruchou osobnosti včetně možného psychoterapeutického působení na tyto pacientky.
V rámci výzkumné studie bylo zjišťováno, jak borderline a narcistická porucha osobnosti ovlivňují sebeuvědomování a vztahovou vazbu, na základě vyhodnocení dat metody Adult attechment interview AAI.
Výzkum proběhl na vzorku dospělých borderline pacientek (BPD) s i bez komorbidní narcistickou osobnostní poruchou (NPD). Z dvou randomizovaných klinických zkoušek bylo získáno 22 borderline pacientek diagnostikovaných s komorbidním NPD a 129 borderline pacientek bez NPD. Attachment a sebehodnocení byly hodnoceny na Adult Attachment Interview (AAI). Dále byla použita také metoda Reflective Functioning Scale (RF).
Výsledky, jak bylo očekáváno, ukázaly, že u skupiny BPD, NPD nebylo možné klasifikovat odpovědi na AAI, díky častějšímu výskytu negativní odpovědí, zatímco u skupiny se samostatnou BPD byla často zjištěna větší pravděpodobnost toho, že pacientky nemají zpracovanou dříve prožitou ztrátu či zneužívání.
Obě skupiny měly úzkou schopnost sebeuvědomění a nebyly u nich přítomny rozdíly mezi skupinami. Výzkumníci zabývající se touto problematikou se snažili porozumět vazebným reprezentacím pacientů NPD / BPD a BDP, aby se jim mohlo pomoci osvětlit jejich celkově rozporné psychické stavy.
Další byla otázka terapeutického působení. Pro ty, co měli komorbidní BPD i NPD, byla psychoterapeutická léčba nejsložitější. Neměli žádnou vazbu na terapeuta a ani vůli k vytrvání v procesu terapie. Byla hodnocena také schopnost sebeuvědomění dotyčných pacientek. Byla přidána symptomatologie z psychoterapie. Schopnost sebeuvědomování a citové vazby jsou z jedněch nejdůležitějších poruch osobnosti, obzvlášť při komorbidním působení BDP s NDP dohromady. Proto byl použit dotazník AAI a polostrukturovaný rozhovor, který otevírá okno do vnitřních stavů pacienta, co se týče ranných citových vazebných vztahů a zkušeností a s tím souvisejících obranných mechanismů a zvládání vzteku dotyčných pacientek.
Avšak z hlediska malé velikosti vzorku a nevyváženosti mezi NDP/BDP a BPD skupinou pacientek byla omezena možnost studie odhalit bližší rozdíly mezi skupinami. Přesto ale poznatky studie přispívají k pochopení rozdílných procesů mentálních reprezentací pacientek, tak jako k pochopení modelů citové regulace a obran, které charakterizují rozdílnost a rozpornost, velikášství i zranitelnost, tak jako proces připoutávání dotyčných žen.
Závěrem bych ráda poznamenala, že i když tato studie nezobrazuje signifikantní rozdíly mezi pacienty s NDP/BDP a BDP, je její přínosnost z hlediska dalšího zabývání se pacienty s NDP/BDP i BDP nejen v rámci této studie patrná.

Zdroj:
Diamond, Levy, D., Clarkin, K., Fischer-Kern, J., Cain, M., Doering, N., Hörz, S., Buchheim, A. (2014): Attachment and mentalization in female patients with comorbid narcissistic and borderline personality disorder. Personality Disorders: Theory, Research, and Treatment, Vol 5(4),428-433.