Program založený na nácviku všímavosti

[klimovam]

Testování na všímavosti založeného programu na neklinickém vzorku rumunských dětí: Působení na úrovni internalizace, externalizace a problémů souvisících s pozorností
Natanga, A. C., Rusu, A. S. (2013). Testing a mindfulness-based program on a non-clinical sample of Romanian children: The effects on the levels of internalizing, externalizing and attention-related problems. Studia UBB Psychol.-Paed., Vol 63, s. 5-20.
Terapeutické intervence založené na nácviku všímavosti jsou využívány pro široké spektrum psychických a fyzických problémů dospělých a starších jedinců. Mezi tyto problémy řadíme úzkostné poruchy, vztek, chronickou bolest i poruchy osobnosti. Nyní se výzkum zaměřil na studie zkoumající efektivitu terapeutických intervencí založených na nácviku všímavosti u dětské populace.
Cílem výzkumu bylo stanoveno testování účinku programu založeného na nácviku všímavosti (MBP) u dětí na jejich úrovně zvnitřnění problémů, externalizace problémů a problémů spojených s pozorností.
Pro výzkum byl použit kvaziexperimentální design. Nezávisle proměnnou byly různé typy programu. Byly to program založený na nácviku všímavosti a program založený na vyprávění příběhů. Závisle proměnnými byly právě úroveň zvnitřnění problémů, úroveň externalizace a úroveň problémů spojených s pozorností.
Skupina probandů se skládala z 37 dětí, z nichž bylo 15 děvčat a 22 chlapců v průměrném věku 8,5 let. Probandi byli rozděleni do experimentální (N=20) a kontrolní (N=18) skupiny. Experimentální skupina se účastnila programu nácviku všímavosti a kontrolní skupina se zaměřovala na program orientovaný na příběhy. Za použití t-testu pro nezávislé soubory nebyly u všech závislých proměnných zjištěny žádné signifikantní rozdíly mezi skupinami.
Před začátkem výzkumu rodiče probandů podepsali informovaný souhlas a vyplnili Achenbachův a Edelbrockův Dotazník poruch chování ditěte ve verzi pro rodiče (CBCL). Tento dotazník pak vyplnili znovu, a to po skončení programu nácviku všímavosti a programu založeného na příbězích. Na základě dat získaných touto metodou byly zpracovány výsledky celé studie.
Oba programy sestávaly z 9 schůzek, které pokaždé trvaly 20 minut. Struktura programu založeného na nácviku všímavosti byla při každém setkání rozdělena do tří sekcí. Zahajovací část zahrnovala uvítací hru, prostřední sekce se zaměřovala na hry a aktivity soustřeďující se na téma konkrétního týdne. Mezi programová témata byly zařazeny: uvědomování si dechu, kontrola pozornosti, soustředění se na senzorické vnímání a uvědomování si vlastních myšlenek. Poslední částí setkání bylo tzv. cvičení v sedě. K představení konceptu všímavosti byla použita jednoduchá senzorická cvičení, jejichž úkolem zároveň bylo podporovat porozumění potenciálních výhod všímavosti v každodenním životě.
Obsahem programu založeného na příbězích bylo čtení Racionálních příběhů upravených pro děti. Na konci každého příběhu byli probandi spolu s examinátorem podněcováni k porozumění racionálním konceptům tím, že v rámci tématu probíhala diskuze, analýza témat příběhů a aplikace tématu na reálné životní situace. Na konci setkání byly dětem kladeny otázky, co se z každého příběhu naučily, jakou radu by daly kamarádovi, který by byl ve stejné situaci jako jedinec z příběhu.
Výsledky ukázaly, že na snižování problémů spojených s pozorností měly větší účinek intervence zakládající se na nácviku všímavosti než program založený na příbězích. Zatímco nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly mezi účinky obou programů jak na úroveň internalizace, tak externalizace problémů, i když byly oba programy spojovány s poklesem těchto dvou typů problémů.

Vypracovala: Markéta Klímová 12/2014