PLÁČ TERAPEUTA BĚHEM TERAPIE

[Bureba00]

PLÁČ TERAPEUTA BĚHEM TERAPIE
(Therapists cry in therapy: TCIT)
Následující text je překladem a stručným shrnutím publikovaného výzkumu (Blume-Marcovici, Stolberg, & Khademi, 2013).

Existence či efekt pláče na straně terapeuta během terapie není příliš zmiňován. Terapeutova odpověď směrem ke klientovi v průběhu terapie je velmi důležitá nejen pro postup terapie, ale také pro terapeutický vztah. Klient si všímá nejen slovních odpovědí, ale reaguje také na emocionální odpověď. Terapeuti ve vztahu k pláči prožívají konflikt, na jednu stranu tento projev považují za autentická
na druhou stranu, však mají obavu ze ztráty profesionality, nebo z toho, že klientovi svou reakcí ublíží.

VÝZKUM TCIT:
Do výzkumného vzorku bylo zahrnuto 684 probandů, průměrný věk 36 let, rozptyl od 22 do 85 let.
57% byly studenti v doktorandském programu psychologie, 40% psychologové s licencí, 3% postgraduální studenti. 35% výzkumného vzorku byli terapeuti KBT, 23% integrativní s psychodynamickým důrazem, 11% psychodynamičtí, 10% ostatní a 1% analytici

METODY:
- Ten Item Personality Inventory, Toronto Empathy Questionnaire, Aduld Crying Inventory-Short Form, TCIT Survey 1,2

TCIT Survey 1
• tento dotazník také obsahoval otázky, týkající se demografických informací a toho zda participanti
v terapii pláčou a jejich mínění,
• "I have cried during tehrapy 1-5
• Pokud proband v TCIT Survey odpověděl kladně, poté vyplnil také dotazník TCIT Survey 2, kde
se nacházely konkrétní otázky na subjektivní pocit ovlivnění terapeutického vztahu pláčem.

VÝZKUMNÉ OTÁZKY:
1. Vyskytuje se TCIT v terapii?
2. Má vliv na TCIT výskyt pláče v osobním životě?
3. Ovlivňuje TCIT gender?
4. Má osobnost spojitost s TCIT?
5. Souvisí empatie s TCIT?
6. Souvisí TCIT s druhem terapie a množstvím zkušeností?

1. Výzkumná otázka
• 72% terapeutů uvádí, že během terapie pláče z toho 30% uvedlo TCIT během 4 týdnů
• 28% terapeutů pláč v terapii neguje

2. Výzkumná otázka
• terapeuti, kteří shledávali pláč, jako prospěšný v běžném životě také více plakali v terapii
• korelace mezi frekvencí pláče v osobním životě s pláčem v terapii byla velmi malá
3. Výzkumná otázka
• malý, ale signifikantní rozdíl mezi pohlavími.
• ženy mají o něco větší pohnutky k TCIT než muži
• muži i ženy, kteří byli negativně vyhranění vůči pláči, v terapii jako důvody nejčastěji uváděli: mysleli si, že by to pro klienta mohlo být zraňující (87%) a 45% si myslelo, že je to neprofesionální
• muži, když už pláčou, tak pláčou déle než ženy

4. Výzkumná otázka
• otevřenost, vstřícnost a extraverze pozitivně korelují s tendencí k TCIT, ale tato korelace byla malá
• ačkoliv neuroticizmus může korelovat s pláčem v běžném životě, tak v případě terapie byla korelace velmi malá

5. Výzkumná otázka
• žádná jasná spojitost mezi pláčem a empatií nebyla studií zjištěna

6. Výzkumná otázka
• u terapeutů KBT se TCIT vykytovalo nejmíň
• 50% KBT TCIT neguje, u dynamických to bylo 21%

7. Výzkumná otázka
• postgraduální studenti pláčou méně než licencovaní terapeuti
• s rostoucí klinickou praxí se zvyšuje domnění o výhodách TCIT
• TCIT signifikatntně koreluje s vyšší klinickou praxí
• starší terapeuti pláčou více a také v tom spatřují výhodu v opozici, k tomu však méně pláčou
v běžném životě

Výsledky TCIT survey 2
Výsledky dotazníku vyplněného terapeuty, kteří TCIT potvrdili. Dotazník byl zaměřen na efekt a dopad TCIT: 53,5 vypovědělo, že se nic nezměnilo, 45,7% že se vztah zlepšil a necelé jedno procento, že se vztah zhoršil.

Citovaná literatura:
Blume-Marcovici, A. C., Stolberg, R. A., & Khademi, M. (June 2013). Do therapists cry in therapy? The role of experience and other factors in therapists' tears. Psychotherapy, American Psychological Association, stránky 224-234.