Aktualita: Neplodnost z hlediska smyslu života

Diskusní fórum projektu TERA vítáme příspěvky účastníků našich kurzů, připomínky, nápady, podněty k diskusi o psychoterapii a expresivních terapiích.

Aktualita: Neplodnost z hlediska smyslu života

Příspěvekod sucha_jaroslava » pát 12. pro 2014 11:03:22

Pohled na léčbu neplodnosti z hlediska smyslu života: vliv skupinové logoterapie na psychické strádání u neplodných žen


Východiska: Ženy diagnostikované jako neplodné trpí psychickým napětím. Psychosociální intervence jsou známé nejen jako předcházení a zmírnění různých psychických problémů, ale hrají také pozitivní roli ve fyzickém zdraví a v těhotenství. Cílem této studie je zjistit jedinečný dopad spirituální psychoterapie na obavy týkající se neplodnosti a na vnímaní psychického napětí.

Metodologie: Jedná se o randomizovanou klinickou studii. Populaci ve studii tvořilo téměř 800 neplodným párů, které navštívily the Maternity and Gynecology Clinic of Jahrom University of Medical Sciences, Jahrom, Iran. Bylo přijato 65 osob, které byly náhodně rozděleny do dvou skupin, experimentální (n = 33) a kontrolní (n = 32). Experimentální skupina měla spirituální skupinové psychoterapeutické poradenství skládající se z 12 sezení, což zahrnovalo 2 hodiny týdně po dobu 3 měsíců. Kontrolní skupina neobdržela žádnou intervenci, ale z etických důvodů jsme poskytli prezentaci (jedno sezení) o léčbě neplodnosti pro tuto skupinu poté, co byl dokončen výzkumný proces. Byly použity dva dotazníky k získání dat, the Penn State Worry Questionnaire (PSWQ) a Škála vnímaného stresu (PSS). Analýza dat byla provedena na základě popisné a analytické statistiky pomocí užití softwaru SPSS 16.

Výsledky: Psychologická intervence v léčené skupině významně snížila hodnoty metody PSWQ (p = 0,004). Byly nalezeny signifikantní rozdíly v průměrném skóre PSWQ v obou skupinách, jak determinovala analýza kovariance (ANCOVA; p = 0.009). Psychologická intervence v léčené skupině snížila úroveň vnímaného napětí ve srovnání s kontrolní skupinou. Podle ANCOVY byly signifikantní rozdíly mezi průměry PSS skórů mezi oběma skupinami (p = 0,01).

Závěr: Logoterapie souvisí se zmenšením napětí a může zmírnit symptomy, jako jsou obavy a vnímaný stres. Tento přístup má tendenci zlepšit schopnost neplodných lidí zabývat se problémem nalezení smyslu života. Proto lze učinit závěr, že logoterapie spolu s dalšími léčebnými postupy je užitečným přístupem pro neplodné páry.

Úvod
Přibližně 10 až 15 % párů v plodném věku trpí neplodností. Neplodnost je stresující případ, který může vést k psychickým obtížím. Tento problém zasahuje do mnoha životních oblastí, včetně fyzické, emocionální, finanční, sociální a psychické (1). Společným tématem ve vysvětlování stresujících dopadů na neplodnost je to, že jsou doprovázeny životní krizí. Ukazuje se, že tito lidé prožívají smutek podobný tomu, který prožívají lidé, jejž zažili ztrátu blízké osoby (2, 3). Wischmann vysvětlil, že ženy, které zažily neplodnost, čelily psychickým poruchám, zahrnujícím nízké sebevědomí nebo se u nich vyskytovaly další duševní a zdravotní problémy. Z tohoto důvodu by mohlo poradenství a psychologické intervence pomoci těmto osobám dosáhnout zdravého a kvalitního života (4).
Důkazy naznačují, že úzkost a deprese spojené s neplodností jsou podobné těm, které jsou spojené s jinými závažnými zdravotními stavy, jako je onemocnění rakoviny nebo infekce způsobené imunodeficientním virem (5). Jiné studie zdůraznily, že psychosociální prvky, včetně dysfunkční copingových strategií zvládání stresu, úzkosti a deprese, pravděpodobně snižují jedinečnou šanci otěhotnět (6-8). V současné době počet klientů, kteří hledají léčbu neplodnosti, roste. Důvodem je to, že ženy kvůli svým zájmům oddalují těhotenství a že jejich informovanost o léčbě neplodnosti roste. Páry, které si jsou vědomy vlivu psychosociální léčby na zvýšení šance otěhotnět, jsou velmi motivovány účastnit se poradenských a psychoterapeutických sezení.
Psychosociální intervence jsou známé nejen předcházením a zmírněním různých psychických problémů jako je úzkost, deprese a fobie, ale také hrají pozitivní roli ve fyzickém zdraví a při snaze otěhotnět (10). Psychosociální poradenství jako intervenční strategie je účinné, když je poskytováno před začátkem léčby neplodnosti. Tyto intervence by mohly zvýšit párům výhledy a vést k úspěšnému dosažení těhotenství (11). Lidé jsou více náchylní k různým nemocem, když trpí pocity ztráty smyslu nebo existenciální frustrací.
Neplodnost může vytvořit pocit ztráty smyslu a nedostatek citu v manželství. Existují četné psychologické a poradenské metody a teorie, které by mohly být použitelné v léčbě neplodnosti, nicméně jedna z nejvlivnějších je logoterapie. Logoterapie je existenciální psychoterapie, kterou lze použít u pacientů, kteří mají psychické a duševní poruchy. Centrem logoterapie je sebetranscendence a postupy, které zvyšují pocit účelu, což zase zvyšuje pocit pohody a schopnost vypořádat se s utrpením a stresem. Tento přístup je založen na předpokladu, že naplnění v životě je nejlepší ochranou proti emoční nestabilitě. Logoterapie pomáhá těm, kteří trpí duševními poruchami, neuroticismem nebo psychopatickými problémy a umožňuje jedincům prolomit jejich vysoká očekávání a zklamání (14).
Frankl, autor logoterapeutického přístupu, vychází ze svých životních zkušeností. Uvedl, že lidské bytosti hledají smysl života a jsou motivovány k objevování a rozvíjení tohoto smyslu. Podle Frankla má lidská existence tři složky: somatickou, psychickou a duchovní. Tyto aspekty tvoří "já" a vztahují se k sobě navzájem. Frankl uvedl, že "mezi nejobtížnější psychické problémy zatěžující moderní lidi patří existenční prázdnota nastávající v důsledku nedostatku smyslu v životě. Logoterapie slouží k překonání této nejnáročnější překážky" (15).
Smysl je chápán jako důležitý cíl, který dává význam životu. Je to silná moc v lidech a je brána v úvahu při léčbě logoterapií. Logoterapie zahrnuje následující techniky – paradoxní intence, dereflexe, zvýšené uvažování, modifikace postojů, Sokratovy rozhovory a sebetranscendence (13). Podle Frankla se proces analýzy smyslu života skládá z několika základních filosofických prvků, které zahrnují body: i. život má smysl, ii. odvozujeme motivaci z tohoto smyslu, iii. máme svobodu k vyhledávání vlastního smyslu a iv. lidské bytosti se skládají ze složky somatické (fyzické), psychické a pravdy (16). Lidské bytí není složeno jen ze somatického zdraví a z vlivů životního prostředí, ale svobodně zaujímá stanovisko vůči vnitřním podmínkám a vnějším okolnostem.
Zdravotnické služby by mohly být považovány za možné zdroje vztahu mezi duševním a fyzickým zdravím. Kang s Kimem vyvinul logoterapeutickou intervenci a vyzkoumali, jak tento program ovlivnil pacienty s konečnou fází rakoviny z hlediska jejich trápení, jejich smyslu života a duševní pohody. Tato studie uváděla, že logoterapie může být užitečným přístupem pro pacienty s terminálním stádiem rakoviny, kde může pomáhat se snížením úzkosti a zlepšením kvality života (17). Mnohé studie kladou důraz na logoterapii jako na důležitý přístup k chronickým onemocněním. Jedna ze studií zkoumala vliv tohoto přístupu na dospívající s rakovinou a identifikovala emocionální péči jako nezbytnou pro optimalizaci péče pro mladé pacienty s rakovinou (18, 19).
Neplodní lidé výrazně trpí kvůli jejich stavu. "Lidé, kteří čelí jednomu nebo více problémům ve více či méně normálním či obvyklém fyziologickém, psychologickém, sociálním a/nebo duchovním fungování by se mohli pokusit najít význam v jejich trápení '' (20). Žádná předchozí studie nezkoumala účinnost logoterapie u neplodných jedinců. Cílem této studie je zjistit jedinečný vliv skupinové logoterapie na obavy z neplodnosti a vnímanou zátěž, definovanou jako trápení a psychický stres.

Podklady a metody
Tato studie byla randomizovaná klinická studie, která se zaměřovala na neplodné páry, které navštívily the Maternity and Gynecology Clinic of Jahrom University of Medical Sciences, Jahrom, Iran. Neplodnost byla definována jako alespoň jeden rok nechráněná soulož bez početí. Mezi 800 ženy nebo páry, 80 splňovalo následující kritéria pro zařazení: Historie primární neplodnosti, žádné somatické či psychiatrické problémy, obyvatel Jahromu, věk mezi 20-40 let, měl osobní mobilní telefon, byl gramotný a vyjádřil zájem o účast na pravidelných skupinových setkáních. Na počátku jsme do studie zařadili 80 žen, které splňovaly kritéria.

Účastnice studie byly náhodně rozděleny do dvou skupin (experimentální a kontrolní) podle přidělených čísel. Během prvních dvou setkání 15 osob chybělo nebo nedokončilo dotazník v plném rozsahu, a proto byly vyloučeny. Po dobu trvání studie bylo do výzkumu zařazeno 65 účastníků, 33 v experimentální skupině a 32 v kontrolní skupině, která se setkala až po skončení studie. Ženy v experimentální skupině se účastnily setkání ve 12 týdnech. Všechny účastnice v rámci setkání vypracovaly pojednání týkající se svého vlastního pozitivního významu a dále měly vždy za úkol stručné shrnutí každého setkání. Účelem bylo dosažení maximálního výkonu. Kontrolní skupina neobdržela žádný zásah, ale z etických důvodů jsme poskytli prezentaci (jedno setkání) týkající se léčby neplodnosti pro tuto skupinu poté, co byl dokončen výzkum. Byly získány souhlasy s účastí ve studii a výzkumný projekt byl schválen výborem pro etiku v Jahrom University of Medical Sciences.
Logoterapeutický vzdělávací program je intervenční program. Následující kroky byly používány různými vědci při léčbě chronických a závažných onemocnění (20). Hlavní cíl logoterapeutických setkání obecně byl na základě předchozího výzkumu projednán a následně upraven tak, aby splňoval cíl současné studie.

Cíle sezení
1. Identifikování cílů a pravidel sezení, seznámení členů se sebou navzájem a vyjádření smyslu života, vymezení kroků vedoucích k vytvoření důvěry uvnitř skupiny a podpoře skupinové dynamiky (1 setkání).
2. Shromažďování informací o charakteristikách a o schopnostech jedince, zaměření se na sebevědomí, reflexi úzkostných projevů a určení všech strategií k odhalování úzkosti (2 sezení).
3. Nutnost zachování své osobní identity a komunikace s ostatními, což je chápáno jako cesta k nalézání významu lásky (1 sezení).
4. Zabývání se tím, jak utvářet dobré vztahy s rodinami, pátrání po smyslu života prostřednictvím posilování rodinných vazeb (1 sezení).
5. Význam utrpení, hledání skrytého významu problému neplodnosti prostřednictvím zdůrazňování filozofie života a manželství (2 sezení).
6. Poznání asistovaných reprodukční terapií a poskytování informací o všech možnostech léčby jako cesty k vytvoření naděje (2 sezení).
7. Uznání hodnoty vytvořené práce a služba ostatním, kterým mohu dát smysl života (např. pomáhající charity, dárcovství orgánů, atd.) (1 sezení).
8. Pochopení empirické hodnoty významu života a jeho důležitosti v souvislosti s přírodou, prohlubování života prostřednictvím interakce s přírodou a sledování umění. (Vidět krásu, která existuje v přírodě a umění vypořádat se s výzvami) (1 sezení).

Jedno setkání se týkalo orientace hodnot a v souvislosti s tím jsme se zaměřili na situace, ve kterých jsou lidé bezmocní a jsou nuceni přijmout tyto situace (např. život bez dětí).

Údaje byly shromážděny ze dvou dotazníků – PSWQ a PSS. PSWQ se používá u klinických a neklinických skupin dospělých a sestává se z 16 položek Likertova typu. Tento dotazník má vynikající vnitřní konzistenci, test-retest reliabilitu a souběžnou a diskriminační validitu. V klinické skupině ve studii Browna a kol. (21) je podpořena vysoká spolehlivost a platnost PSWQ. Dotazník PSWQ byl dříve normalizovaný na íránské společnosti (22, 23).
PSS je 14ti položkový dotazník, který měří osobní hodnocení míry stresu v situacích během posledního měsíce svého života. Tento dotazník je nejrozšířenějším psychologickým nástrojem pro měření vnímání stresu. Je to měřítko úrovně toho, které situace jsou v životě hodnocené jako stresující. Škála také zahrnuje řadu přímých dotazů tykajících se současné úrovně zažitého stresu. Předměty reakce jsou měřeny na pětibodové stupnici od 0 (nikdy), 1 (téměř nikdy), 2 (někdy), 3 (docela často) až po 4 (velmi často). Tento sebeposuzující nástroj byl vytvořený Cohenem a kolektivem autorů (24), kteří ověřili jeho spolehlivost a platnost (r = 0,85) a vnitřní spolehlivost v americké (r = 0,60) a íránské (r = 0,81) populaci. Tyto testy byly využity mnoha íránskými vědci a byly normalizovány v íránské komunitě (25, 26). Použili jsme deskriptivní analýzu, jako je četnost a procentuální distribuce dat; v rámci analytické statistiky byl použit párový t-test a Studentův t-test k porovnání průměru uvnitř skupin a mezi skupinami. Analýzy kovariance (ANCOVA) srovnávají významné průměry ve dvou skupinách.

Výsledky
Současné studie zahrnovala 33 neplodných žen v experimentální skupině a 32 neplodných žen v kontrolní skupině. Demografické charakteristiky obou skupin se výrazně nelišily z hlediska věku (p = 0,43), vzdělání (p = 0,13), doby trvání neplodnosti a etiologie neplodnosti (p = 0,26). V obou skupinách bylo 44,6 % žen ve věku 20-30 let a 49.2 % bylo ve věku 31-40 let.
Úroveň vzdělání byla podobná v experimentální a kontrolní skupině (p = 0,13). Vyskytovalo se 59,5 % účastnic v experimentální skupině a 59,5 % účastnic v kontrolní skupině, které měly vysokoškolské vzdělání. Doba trvání neplodnosti v léčené skupině bylo 12 (36,5 %) a v kontrolní skupině to bylo 16 (51.6%) let. Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly mezi oběma skupinami (p = 1).
Ženský faktor neplodnosti byl pozorován u 18 (56.2 %) participantů v experimentální skupině a 16 (51,6 %) participantů v skupině kontrolní. Mužský faktor neplodnosti byl pozorován u 3 respondentek (9,4 %) v léčené skupině a 7 (22,6 %) v kontrolní skupině. Příčina neplodnosti byla podobná v obou skupinách (p = 0,26). Psychologická intervence v léčené skupině způsobila významný pokles skóre v dotazníku PSWQ, a to z 33.25 ± 12,24 na 27.31 ± 13,50 (p = 0,004). Skóre stresu v kontrolní skupině bylo 34.19 ± 8,80 před studií a 34.45 ± 8.23 po studii, nejednalo se o významný rozdíl (p = 0,65). Psychologická intervence v experimentální skupině snížila úroveň stresu (29.25 ± 4,75 vs. 28.18 ± 4.94; p=0.27). V kontrolní skupině byla také snížena úroveň stresu (29.09 ± 4.79 vs. 28.29 ± 4.62; p=0.27), nicméně žádný z uvedených skórů nebyl významný.

Diskuze
Na základě výsledů experimentální skupiny lze říci, že došlo ke snížení obav a vnímaného stresu. V posledních letech byl hlavním předmětem zájmu vztah mezi logoterapií a medicínou. Studie naznačují, že mnozí pacienti věří, že spiritualita hraje důležitou roli v jejich životě a že existuje pozitivní vztah mezi spiritualitou a zdravotními výsledky (27). Logoterapie je vzdělávací program, který oživuje komplexní lidské krizové síly. Tento proces stimuluje a aktivuje funkce lidského mozku (28).

Aktuální výsledky tedy ukázaly, že tento přístup snižuje obavy z neplodnosti. Výzkumníci studovali dopad tohoto přístupu na léčbu vážných onemocnění. Logoterapie se podle jedné studie ukázala jako efektivní přístup, který podporoval dospívající onkologické pacienty v hledání smyslu jejich života a který úspěšně snížil jejich utrpení. Jako duchovní intervence v lékařském centru prokázala logoterapie účinnou podpory kvality života a předcházení beznaději způsobené nemocí u pacientů se somatickými obtížemi (17). Výzkum potvrdil psychologické dopady logoterapie na chronické nemoci. Leeho studie na neklinických pacientech ukázala, že u experimentální skupiny ve srovnání s kontrolní skupinou byl významný rozdíl v pojetí smyslu života a v ego integritě. Proto lze doporučit logoterapii jako účinný přístup pro dospívající, dospělé a stárnoucí obyvatelstvo (29). Podle výzkumu klinických lékařů může tento přístup usnadnit léčení tím, že pomůže pacientům najít smysl v jejich onemocnění (30).

Závěr
Logoterapie může být dostačující metoda vedoucí ke snížení stresu, obav a dalších příznaků. Tento přístup může být přínosem pro psychické zdraví neplodných párů. Proto lze vyvodit závěr, že logoterapie a pohled na duchovní stránku pacientů, kteří trpí neplodností, může být dostatečnou intervencí ve všech fázích léčby neplodnosti. Je nutný další výzkum k objasnění toho, jaké mají jiné psychologické přístupy důsledky na neplodnost.

Zdroj
Mosalanejad, L., Koolee, A. (2013). Looking at infertility treatment through the lens of the meaning of life: The effect of group logotherapy on psychological distress in infertile women. International Journal Of Fertility And Sterility, 6(4), 224-231.
sucha_jaroslava
 
Příspěvky: 1
Registrován: pát 12. pro 2014 10:46:22

Zpět na PROJEKT TERA

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron