Aktualita: Medicína s lidskou tváří

Diskusní fórum projektu TERA vítáme příspěvky účastníků našich kurzů, připomínky, nápady, podněty k diskusi o psychoterapii a expresivních terapiích.

Aktualita: Medicína s lidskou tváří

Příspěvekod admin » úte 18. bře 2014 15:35:47

Medicína s lidskou tváří

Moderní medicína mimořádně přispívá k našemu zdravému a dlouhému životu. Za pomoci lékařské vědy a technologie lidé úspěšně bojují s mnoha zákeřnými nemocemi a dožívají se velmi vysokého věku. Spolu se vděkem za navrácené zdraví, nebo zachráněný život, pacienti ale také často pociťují zklamání kvůli péči, která jim byla poskytnuta. Mohou si stěžovat, že doktorovi na nich ve skutečnosti vůbec nezáleží. Cítí se více jako objekt výzkumu, než skutečná osoba. V minulosti se lékařství víc zaměřovalo na pacienta jako celistvou osobnost v kontextu rodiny a celého životního cyklu. Bylo běžné mít jednoho rodinného lékaře, který člověka velmi dobře znal, mnohdy už od útlého dětství. Současná medicína se soustřeďuje na jednotlivé tělesné části, pokročilou technologii, rychlost a finanční náročnost léčby. Toto všechno má přednost před vztahem pacienta a lékaře.
Současná psychoanalýza se proto snaží najít cesty, jak dnešnímu lékařství navrátit zpět jeho lidskou tvář. Ve svých počátcích se psychoanalýza zaměřovala zejména na mnoho vrstev osobnosti individuálního člověka. Zkoumala věci, které všichni pociťujeme: potlačování myšlenek a pocitů, jež shledáváme nepřijatelnými, vnitřní konflikty, represi pudů apod. Během druhé poloviny dvacátého století se ale pohled psychoanalýzy začal měnit. Z teorie zaměřené zejména na individualitu pacienta se přerodila na nauku zkoumající pacienta, jeho terapeuta a vztah, který spolu mají. Moderní psychoanalýza vychází z myšlenky, že dochází k přenosu z terapeuta na pacienta. Dále pak terapeut pociťuje proti-přenos, který mu poskytuje cenné informace o klientovi a o tom, jak působí na ostatní. Psychoanalýza se stala vědou o vzájemném vlivu a působení, která se perfektně hodí jako nástroj pro zlepšení vztahů mezi pacienty a doktory v lékařském světě.
Psychoanalytici Gerretsen a Myers se domnívají, že je pro pacienta velmi důležité, aby měl takzvanou bezpečnou základnu, tedy pocit, že je mu jeho lékař vždy k dispozici. Zabývali se případem muže v konečném stádiu rakoviny, které se zbavil silné úzkosti poté, co jej jeho ošetřující lékař ujistil, že mu bude k dispozici 24 hodin denně, takže pacient nebude sám se svou bolestí. Psychologové proto doporučují, aby doktoři výslovně zdůrazňovali svou dostupnost pacientům. Ti pak nemají pocit, že doktor, potenciální velký zdroj útěchy a posily, se nezajímá o ně a jejich utrpení. Takto navozený pocit bezpečí pak napomáhá nemocným v reflexi svých pocitů, myšlenek, motivací, přání a konfliktů, takzvané metalizaci (mentalization). Zaměření na vnitřní dění pomáhá pacientům zvládat emocionální stres, který ve velké většině doprovází zhoršené zdraví.
Dalším podstatným prvkem, který by měl přispět ke zlidštění medicíny, je schopnost doktora přistupovat bez předsudků k pacientově subjektivní zkušenosti a jeho individuálním úzkostem týkajících se nemoci. Tímto lékař vytváří bezpečné a uklidňující klima tzv. holding environment neboli podpůrné prostředí. Autorem tohoto termínu je Donald Woods Winnicott, který ho poprvé zpozoroval ve vztahu mezi matkou a dítětem. Podpůrné prostředí může být za pomocí psychologů vytvořeno nejen pro pacienty, ale i pro lékařský personál, který mnohdy pracuje ve velmi stresujících podmínkách.
Autorka tohoto článku věří, že moderní psychoanalýza může současné medicíně mnoho nabídnout. Lékařská péče může být znatelně vylepšena, pokud se bude více pozornosti věnovat vnitřnímu světu všech, kteří se nacházejí v medicínském prostředí, ať už jako pacienti nebo sami profesionálové. Pacient by neměl být vnímán jako pasivní příjemce péče, ale jako partner v dyadické interakci, kde se účastníci ovlivňují navzájem. Čím lépe lékař rozumí subjektivním pocitům pacienta, tím větší bude mít na něj vliv a tím více může ovlivnit jeho chování tak, aby bylo zdraví co nejprospěšnější.
Já osobně si myslím, že myšlenky prezentované v článku, ze kterého jsem čerpala, jsou určitě založené na pravdě. Teze zde uvedené vycházejí z ověřených teoretických základů a jejich aplikace v medicínském prostředí by lékařství jistě prospěla. Otázkou ovšem zůstává možnost praktické realizovatelnosti navrhovaných postupů. Nevím, jak pravděpodobné například je, aby byl jeden lékař pacientovi k dispozici čtyřiadvacet hodin denně, či kolik času má medicínský personál na to, aby se pokusil porozumět pocitům nemocného. Domnívám se, že medicína ještě nedospěla do stádia, kde výše navrhované postupy budou běžnou součástí zdravotní péče. Nezbývá než doufat, že jednoho dne k tomu dojde.


Zdroj: O’Reilly-Landry, M. (2013). The Drive to Relate: How Modern Psychoanalysis can Join with Modern Medicine to Improve the Doctor-Patient Relationship. Psychology & Psychotherapy, 3 (4), 1-7.
admin
Administrátor
 
Příspěvky: 62
Registrován: sob 29. čer 2013 17:33:30

Zpět na PROJEKT TERA

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron