Aktualita: Jak pracovat s homosexuálními páry

Diskusní fórum projektu TERA vítáme příspěvky účastníků našich kurzů, připomínky, nápady, podněty k diskusi o psychoterapii a expresivních terapiích.

Aktualita: Jak pracovat s homosexuálními páry

Příspěvekod admin » stř 26. úno 2014 14:43:36

Není vztah jako vztah aneb jak pracovat s homosexuálními páry

Afirmativní terapie

Autor se v tomto článku zabývá sexuální afirmativní terapií vztahů homosexuálních mužů. Sexuální terapie původně vycházela především z psychodynamických a psychoanalytických konceptů (Leiblum, 2006), v současnosti se více přibližuje afirmativní psychoterapii (Bieschke, Perez, & DeBord, 2007). V posledním desetiletí se sexuální terapie zabývala především heterosexuálními páry, rozvoj však nastal propojením konceptů a strategií z oblasti homosexuální afirmativní terapie, (Firth & Mohamad, 2007; Langdridge, 2007), která vyvrací zažitá paradigmata, konfrontuje genderové stereotypy a patriarchát, čímž rozšiřuje socioekonomické postavení a spektrum etnických či kulturních skupin, které z ní mohou těžit.
Tento terapeutický přístup je vhodný také pro homosexuální klienty, kteří se často setkávají s utlačováním a odsouváním na okraj společnosti (Davies, 1996; Ritter & Terndrup, 2002). Afirmativní terapie vznikla na konci 80-tých let a zabývala se hlavně etickými zásadami jednání s LGB klienty (lesbičky, gayové, bisexuálové), dle kterých by měl terapeut uznat a přijímat rozdílnost zkušeností svých klientů a pracovat s nimi dle etických norem (Langdridge, 2007). Afirmativní terapie se opírá o několik psychoterapeutických směrů, mezi které patří kognitivní terapie, strukturální nebo vícegenerační terapie, narativní terapie, feministická terapie a terapie zaměřená na řešení problému (Langdridge, 2007; Ritter & Terndrup, 2002). Afirmativní terapeut by měl citlivý a otevřený rozdílným zkušenostem a životům LGB klientů, měl by jejich orientaci vnímat jako normální, přirozenou a zdravou (Haldeman, 2000; Fassinger, 2000) a uvědomovat si, že obtíže těchto klientů nepramení a priori ze sexuální orientace (Haslam, 2000; Milton & Coyle, 1988), ačkoliv lze předpokládat vliv negativních ohlasů společnosti, které mohou způsobovat distres a tím externě ovlivňovat kontext jejich sexuální identity a pohodlí ve své přirozenosti (Dworkin, 2000). Dle Bettingera (2004) jsou gayové extrémně vnímaví a citliví vůči profesionální nepohodě terapeuta či jeho odmítavému postoji vůči jejich orientaci.

Specifika práce s homosexuálními páry

Dle Gottmana et al. (2003) jsou homosexuální partnerství ve srovnání s heterosexuálními mnohem vyspělejší, snaživější ve vylepšování vztahu a chápou své postavení ve vztahu jako rovnocenné. Homosexuální muži si vytvořili své vlastní „standardy“ partnerského soužití, které se liší od běžných stereotypů. Pokud je jeden z partnerů sexuálně omezen, jsou partneři velmi kreativní v alternativním způsobu uspokojení svých sexuálních potřeb. Porušení monogamie a povolení sexuálního styku mimo partnerskou diádu není výjimkou. Právě toto je jedna z oblastí, se kterou by měl terapii při práci s homosexuálními partnery počítat (Bettinger, 2004; Tunnell, 2006). Právě definování jejich intimního vztahu, postoje k monogamii a chování v páru i mimo něj je pro sexuální terapii s gayi jednou z klíčových oblastí. Naše názory či soudy nepatří do ordinace, ventilovat je můžeme na supervizi, nikoliv před klienty(Tunnell & Greenan, 2004). Velkým strašákem mezi homosexuálními muži je dnes pandemie HIV-AIDS, která se v posledním desetiletí mezi gayi značně rozšířila především kvůli jejich postoji k věrnosti a monogamii ve vztahu. Od toho se odvíjí poté i problémy ve vztahu a sexuálním životě. Potenciální status HIV pozitivního partnera způsobuje často depresi, tedy i užívání SSRI medikamentů, které mohou způsobovat erektilní dysfunkce. Dále se užívají také anabolické steroidy, jejichž vedlejším účinkem je mimo jiné snížené libido (Purcell Wolitski, Hoff, Parsons, Woods, & Halkitis, 2005).
Pokud pracujeme s homosexuálními partnery, měli bychom se zaměřit především na přenosy, protipřenosy a projekce. Zvláštní důraz bychom potom měli na tyto procesy klást v případě, že i terapeut pracující s homosexuálními muži, je sám gay (Phillips, 2000). Homosexuální klienti se také mnohem častěji ptají na terapeutovu sexuální orientaci a současný stav, proto by na to měl být odborní připraven. Homosexuální páry se často potýkají s výsměchem od ostatních, sarkastickými poznámkami, předsudky. Společně jim čelí, bojují proti nim a nacházejí cesty, jak jim odolávat, i proto více komunikují, bojují za svůj vztah, který je pak stabilnější a emočně otevřenější než heterosexuální (Bigner & Wetchler, 2004). Z toho vyplývá i velká odolnost a smysl pro humor, který gayům pomáhá se s těmito situacemi vyrovnat a se kterým se setkáváme i při terapii.


Zdroj: Rutter, P. A. (2012). Sex therapy with gay male couples using affirmative therapy. Sexual and Relationship Therapy, 27(1), 35-45.
Zpracovala: Zuzana Šejdová
admin
Administrátor
 
Příspěvky: 62
Registrován: sob 29. čer 2013 17:33:30

Zpět na PROJEKT TERA

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron