Aktualita: Hodnocení úspěšnosti terapie škálou PPPS

Diskusní fórum projektu TERA vítáme příspěvky účastníků našich kurzů, připomínky, nápady, podněty k diskusi o psychoterapii a expresivních terapiích.

Aktualita: Hodnocení úspěšnosti terapie škálou PPPS

Příspěvekod admin » stř 26. úno 2014 14:38:07

Hodnocení úspěšnosti terapie škálou PPPS

Úspěšnost psychoterapie se odvíjí od velkého množství faktorů. Samozřejmě úspěšnost vychází z toho, jakou psychoterapii u pacienta či klienta aplikujeme. Ale existují faktory, které jsou společné, ať už se jedná o kognitivně-behaviorální terapii, gestalt terapii, systemickou psychoterapii nebo psychoanalýzu atd. Úspěšnost terapie se odvíjí od terapeutovy důvěryhodnosti, jeho dovedností, empatického porozumění a přijetí pacienta. Dále je velmi podstatný samotný terapeutický vztah, který přispívá k pozitivnímu výsledku psychoterapie. Jednou z hlavních determinant pozitivního výsledku psychoterapie jsou pak i pacientovy charakteristiky a v neposlední řadě také pacientovo pozitivní očekávání a víra v léčbu.

V současnosti byla vyvinuta nová škála PPPS (Patient Psychotherapy Process Rating Scale), která slouží ke zhodnocení úspěšnosti terapie u pacientů s depresí, kteří absolvují buď kognitivně-behaviorální terapii, nebo interpersonální psychoterapii. Na samém počátku výzkumu bylo 40 pacientů s depresí, polovina z nich v KBT, druhá polovina z nich v interpersonální psychoterapii. Z těchto polovin měla polovina z nich vždy pozitivní reakce a druhá polovina negativní reakce. Terapie u nich probíhala většinou jednou týdně 16 týdnů v kuse, ale průměrný počet terapií na jednoho pacienta je 12. Všechna sezení byla nahrávána a vedena vždy proškoleným psychoterapeutem, který má minimálně dva roky praxe s depresivními pacienty.

Aby mohla vzniknout nová škála PPPS, byla provedena kvalitativní analýza, kdy všechna sezení byla nahrána, přepsána a analyzována softwarem NVivo-7. Hlavní otázkou při analýze pak bylo „Co se u psychoterapie vyskytuje, co by mohlo souviset se změnou nebo chybějící změnou u pacientů s depresí?“. Oblasti, které se během kódovacího procesu vynořily, jsou tyto: zapojení se do terapie (jak pacient reaguje na terapeutovo pozorování a návrhy, pacientova schopnost identifikovat a klást důraz na pocity, schopnost vnímat situaci z různých perspektiv, pacientova schopnost reagovat na výzvy vytvářené terapeutem), schopnost zpracovat témata vzhledem k modelu terapie (jak pacient reaguje na kognitivní nebo interpersonální strategie, pacientovy verbální reakce na terapeutovy návrhy a strategie, pacientův popis, jak zařadil tyto strategie do svého života, jak pacient aplikuje strategie diskutované na terapii do konkrétních situací v životě venku), vhled do posunu v terapii (pacientova schopnost identifikovat zlepšení nálady ve vztahu k terapii, oznámení pacienta, která signalizují vhled) a nakonec řešení otázek v průběhu času (jak se měnil pacientův postoj k problémům v průběhu času, kdy se učil a aplikoval terapeutické strategie, jak pacient popisuje svou náladu, svůj problém a jak vnímá sebe a ostatní).

Na základě těchto oblastí, které vyplynuly z kvalitativní analýzy, pak byl sestaven 10-položkový dotazník PPPS, kdy terapeut pak každou položku hodnotí na 7-stupňové Lickertově škále. Mimo jiné byl u pacientů průběžně prováděn BDI-II (Beckův inventář deprese II) a MADRS, což jsou škály, které hodnotí závažnost deprese u pacientů. Výsledky těchto škál byly pak korelovány a byla prokázána pozitivní korelace mezi výsledky těchto škál a některými položkami PPPS a pozitivní korelace mezi výsledky těchto škál a celkovým výsledkem PPPS. Byla také ověřena validita PPPS.

PPPS má využití jak v klinické oblasti, tak ve výzkumu. Nevýhodou je, že zatím bylo prozkoumáno pouze u dvou typů psychoterapií, a to u interpersonální psychoterapie a KBT. Je potřeba udělat větší množství výzkumů. Jeho potenciální využití je možné právě u trenérů a supervizorů ke zhodnocení terapeutických sezení osob, které vedou. Tento dotazník může být také využit k průběžnému hodnocení terapeutických sezení se svými pacienty tak, aby mohla být terapie lépe monitorována a terapeut by mohl lépe reagovat na důležité změny v procesu terapie, které vedou k pozitivnímu výsledku terapie.

Zdroj: Zdroj: CARTER, J. D. et al. (2012). Patient Change Processes in Psychotherapy: Development of a New Scale. Psychotherapy Research, 22 (1), 115 – 126.
Zpracovala: Kateřina Wzatková
admin
Administrátor
 
Příspěvky: 62
Registrován: sob 29. čer 2013 17:33:30

Zpět na PROJEKT TERA

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron